Červenec 2015

Hledání Aljašky-Recenze

21. července 2015 v 18:42 | BROOXY
Vzdejme všichni hold JOhnu Greenovi jelikož jeho tvorba je svým způsobem zvláštní a odlišná od tohoto světa,je něčím originální a do posledních konečků nacpaná zvláštně podivnou energií.
Ano,John Green je podle mne skvělý autor,který z běžných lidí dokáže udělat hrdiny a to ne tím,že by potřeboval nějaké mystické postavy,utajený původ či tajný svět který nedokáže zachránit nikdo jiný než onen zmiňovaný outsider.Udělá obyčejné lidi neobyčejnými hrdiny a zvládně to naprosto realisticky a přirozeně.
Po přečtení jeho pár knížek jsem si tedy pořídila i další opěvované dílo a to-Hledání Aljašky.

Je to o nudném hubeném a šprťáckém miláčku všech učitelů Milesovi,který má slabost pro poslední slova osobností a čtení životopisů.Miles se rozhodne změnit svou rutinu a přejde na internátní školu.Zde se seznámí s průbojným mistrem kanadských žertíků Plukovníkem,asiatem Takumim který umí repovat a co je nejdůlěžitější-s Aljaškou,krásnou,smutnou a ipmjulzivní dívkou.
A jak je asi všem jasný,okamžitě se do Aljašky zamiluje,ale ona jeho city neopětuje,ačkoliv to tak někdy v průběhu děje vypadá.Žáci tropí kanadské žerty,bojují s předměty ve škole,tajně kouří za rohem,schováváají víno a pornografii kde se dá,riskují vyloučení ze školy,žehlí průšvihy,chodí na zápasy mizerného školního týmu a celkově žijí typický vysokoškolácký život.
I o tom je z části ta knížka.Spojuje se tu bezstarostný život s Aljaščinýma úvahama o smrti a utrpení.
Nevím jak ostatní,ale mne ta knížka ani trochu nenadchla a obzvláště Aljašku opravdu nemám ráda.Podle mne jde prostě o neskutečně náladovou mrchu,které ne vždy nutně záleží na svém nejbližším okolí,léčí si depky z dětství a celkově je taková nonstop nepříjemná.Miles ji sice líčí jako skvělou a nádhernou holku ale mne to tak rozhodně nepřišlo,od první stránky jsem ji neměla ráda.
Musím uznat že knížka jevhodná pro zamyšlení nad smrtí,nad tím co se s námi stane,zdali je něco po smrti a celkově k zamyšlení nad dnešním světem.
A samozřejme nechci prozradit hlavní zvrat v knížce,který se stane kousek za polovinou a od té doby je knížka téměř nečitelná protože je až moc přeplácaná různými Milesovými emocemi a žalem,během kterých je Aljaška,u které mi přišlo že ji mají rádi jen tři lidi a to jen proto že je krásná,jimž je její věčně ufňukané nitro naprosto šumák,skoro svatořečena a líčena jen v těch nejkrásnějších barvách,jako by šlo o osobu,bez které se tento svět přestane točit a nastane Apokalypsa.7

Tento článek není dlouhý,není,a navíc jsem ho psala vnáhlém zkratu mysli kdy jsemsi chtěla vylít vztek na první mizernou věc co najdu,tudíž se všem milovníkům této knížky hluboce omlouvám ale sama bych ji nikomu nedoporučila...John Green napsal tolik lepších...